Japonština

10. července 2016 v 13:54 | Hide
Oslovení
Kun je neformální oslovení blízké osoby, nejčastěji se používá při oslovení mužů. Senioři takto například oslovují juniory, stejně tak se oslovují i muži přibližně stejného věku a postavení a také se tak oslovují všechny malé děti mužského pohlaví. Lze tak oslovit i domácího mazlíčka mužského pohlaví. Učitelé takto oslovují kluky ve třídě, zatímco holky oslovují jako "san" nebo "chan" (čti "čan").
Chan (čteme "čan") je přípona, kterou použijeme při oslovení dětí, zvířat a lidí, které známe odmalička. Pokud chceme použít "chan" pro dospělé, které neznáme odmala, tak to vyžaduje důvěrnou znalost dotyčného, pro ženy je třeba o něco méně důvěrnosti než pro muže. Použití "chan" za celé jméno je o něco málo méně důvěrné, než když "chan" použijeme za zkrácenou verzi jména. Například oslovení [Nara Shikamaru|Shikamaru] ve spojení "Shika-chan" by si asi dovolila leda Shikamarova holka ([Temari]), kdežto "Shikamaru-chan" by šlo i od někoho jiného.
Senpai se používá při oslovení starších studentů těmi mladšími v akademickém nebo jiném vzdělávacím prostředí (ale také např. ve sportovních klubech a kroužcích nebo na firemním školení).
Kouhai (čteme "kóhai") je opakem "senpai". Oslovují se tak mladší studenti. Pozor, někdy to může být trošku urážlivé.
Sensei (čteme "sensé"), toto slovo je odvozeno ze slov "xian sheng" z mandarínské čínštiny, což znamená mistr. Používá se při oslovení učitelů, doktorů, právníků, politiků a jiných autorit. Tímto oslovením dáváme najevo respekt někomu, kdo dosáhl jistého úspěchu v nějaké činnosti. Např. fanoušci mangy oslovují autory manga komixů jako "sensei", autor Naruta je tedy oslovován jako Kishimoto-sensei.
Sama je uctivá verze od "san". Použijeme při oslovení někoho, kdo má mnohem vyšší postavení než my (např. [Sarutobi|Hokage-sama]). V obchodním prostředí se používá pro oslovení zákazníků. Pozor na použití, někdy to může vyznít, že si z dotyčného děláte srandu, když používáte tuto velmi zdvořilou příponu. Sama se také často používá u jmen v poštovních adresách a také v obchodních e-mailech.
Dono a tono, zhruba znamená "lord". V dnešním jazyce se už nepoužívá, i když se může sem tam objevit v korespondenci. Lze to také zahlédnout na lékařských předpisech nebo písemných oceněních . V pokorné verzi znamená něco méně než "sama" ale více než "san". V rovnocenné verzi se takto mohou oslovovat mocné a důležité osoby mezi sebou.
Ue doslovně přeloženo znamená "nad" a tím pádem znamená více respektu. Toto oslovení se už moc nepoužívá, lze ho slyšet už jen ve spojení chichi-ue (čteme čiči-ue) a haha-ue , když zdvořile oslovujeme otce nebo matku.
Iemoto je zdvořilejší verze "sensei", používá se pro oslovení nejvýše postavených osob ve škole (ředitel)
ps: Necci poučovat nebo tak něco :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama